Rekonstrukce Čiperovy vily ve Zlíně představuje mimořádný projekt na pomezí památkové obnovy a moderního stavebnictví. Realizace pod vedením společnosti Metrostav CZ ukazuje, jak lze citlivě navrátit historickou stavbu do její původní podoby a současně ji připravit na nové využití odpovídající potřebám dnešní doby.

Čiperova vila patří k výjimečným stavbám, které spoluutvářely architektonickou i společenskou identitu města Zlína. Investor Dominik ­Čipera si pro její návrh přizval architekta Vladimíra Karfíka, jenž zásadně formoval podobu meziválečného města Zlína. Na rozdíl od typické baťovské funkcionalistické architektury je vila koncipována v anglickém stylu, a to jak v exteriéru, tak v interiéru, čímž se výrazně odlišuje od místního kontextu.Čiperova vila patří k výjimečným stavbám, které spoluutvářely architektonickou i společenskou identitu města Zlína. Investor Dominik ­Čipera si pro její návrh přizval architekta Vladimíra Karfíka, jenž zásadně formoval podobu meziválečného města Zlína. Na rozdíl od typické baťovské funkcionalistické architektury je vila koncipována v anglickém stylu, a to jak v exteriéru, tak v interiéru, čímž se výrazně odlišuje od místního kontextu.Nejde přitom pouze o samotnou budovu, ale o rozsáhlý areál o velikosti přibližně 10 000 m², tvořený souborem objektů a ploch zajišťujících plnohodnotné zázemí rodinného života. Historie vily je zároveň silně poznamenána osudem jejího majitele, který byl perzekvován nacistickým i komunistickým režimem a následně emigroval. Objekt byl poté Dominikem Čiperou věnován státu s podmínkou, že bude sloužit dětem – tuto roli plnil od roku 1950 jako dětský domov až do roku 2020 a předpokladem i po rekonstrukci je, že bude nadále dětem sloužit v jejich možném kariérním rozvoji a pomáhat určovat jejich směr v dalším rozhodování o své kariéře.

Od utilitárního provozu k památkové obnově
Společnost Metrostav CZ přebírala areál v době, kdy již objekt ztratil své původní využití. Technický stav odpovídal dlouhodobému provozu v režimu dětského domova, tedy s důrazem na účelnost a nízkonákladovou údržbu. Areál nesl stopy postupného opotřebení i dílčích zásahů, které částečně potlačily jeho původní architektonické kvality.Zároveň však zůstaly zachovány cenné autentické prvky. Například kancelář Dominika Čipery se dochovala téměř v původním stavu, což poskytlo důležitý referenční rámec pro další postup rekonstrukce.

Projekt na pomezí kompromisů a koordinace
Rekonstrukce od počátku balancovala mezi požadavky památkové ochrany, současnými funkčními nároky a pevně stanoveným termínem dokončení do 30. září 2025. Metrostav převzal staveniště 17. července 2024.Klíčovým faktorem úspěchu se stala úzká spolupráce všech zúčastněných aktérů – investora – zástupci Zlínského kraje, architekta ­Pavla Mudříka, projektanta – ­Masák & Partner, Národního památkového ústavu i realizačního týmu společnosti Metrostav CZ, divize 1. Jak uvádí Ing. Pavel Hrabalík:„Projekt byl od svého počátku hledáním rovnováhy mezi památkovou ochranou a současnými nároky na využití objektu.“V průběhu projektu navíc došlo k upřesnění požadavků památkářů, které nebyly plně obsaženy v zadávací dokumentaci. Na tuto si­tuaci bylo nutné reagovat flexibilně. Restaurátorské práce, definované mimo jiné rozsáhlým, přibližně dvousetstránkovým záměrem, probíhaly paralelně se stavební částí. S ohledem na časový tlak byly nakonec tyto restaurátorské práce realizovány vlastními kapacitami Metrostavu, konkrétně specializovaným týmem divize 9 pod vedením Ing. Jana Kučery, Tomáše Sochora a Mgr. Václava Bláhy. Kamenické práce byly restaurovány samostatným restaurátorem Tomášem Martinákem.

Rekonstrukce jako řízený proces změny
Samotný průběh prací byl charakteristický vysokou mírou adaptace. Skutečný stav konstrukcí se odkrýval postupně, což vyžadovalo průběžné operativní úpravy harmonogramu i návazností jednotlivých profesí. „Rekonstrukce neprobíhala lineárně, ale jako řízená adaptace v reálném čase,“ ­doplňuje ­Pavel Hrabalík z Metrostavu CZ.Významnou technickou výzvou bylo řešení rozvodů technických zařízení budov. Realizační tým se snažil maximálně respektovat původní trasy a v těchto trasách instalovat nové technologie. Veškeré zásahy tak musely být prováděny s důrazem na funkčnost i zachování estetické a historické hodnoty objektu.

Návrat k původnímu výrazu
Základním principem rekonstrukce byl návrat vily k jejímu původnímu architektonickému výrazu při současném splnění požadavků dnešní doby. „Šlo o návrat vily k původnímu výrazu při respektování nároků dnešní doby,“ shrnuje Pavel Hrabalík.Areál bude nově sloužit jako krajské kulturní a kreativní centrum se zaměřením na podporu vzdělávání, kreativity a rozvoje zejména mladé generace. Součástí bude i expozice přibližující vývoj a rozvoj města Zlína a roli ­Čiperovy vily v jeho historii.

Význam pro region i obor
Obnova Čiperovy vily představuje důležitý krok v zachování architektonického dědictví baťovské éry a zároveň přináší nové využití odpovídající současným potřebám společnosti. Projekt tak propojuje historickou kontinuitu s budoucím rozvojem regionu.Z pohledu realizačního týmu lze projekt hodnotit jako velmi úspěšný napříč klíčovými parametry – kvalitou, harmonogramem i nákladovou disciplínou.„Rekonstrukce Čiperovy vily potvrzuje, že i veřejná zakázka realizovaná v režimu nejnižší nabídkové ceny může při zapojení zkušeného týmu vést k mimořádně kvalitnímu výsledku a vzniku významné reference,“ uzavírá Pavel Hrabalík.

Jan Veselý

Galerie: