Projekt pavilon Amazonie - Zoologická zahrada Praha

„Nejhezčí barák v Zoo je ten, který není vidět“ – pregnantní a jednoduché motto, které však v sobě skrývá mnohé nesnáze, obzvláště je-li předmětem soutěže rekonstrukce stávajícího objektu na pavilon Amazonie.

Hlavním cílem při tvorbě návrhu bylo nezastřešovat stávající a nové objekty, ale vytvářet „střešní krajinu“ ve formě zvlněných zelených „boulí a kopců“ jako v Amazonii. Kopců, které budou v severní části navazovat na výškovou úroveň stávající komunikace a přilehlé zeleně, a v jižní části s velikým výškovým rozdílem budou důstojnou formou ukončeny.

Nejpodstatnější pro dosažení již zmíněné zelené střešní krajiny bylo navrhnout architektonicky zajímavou a zároveň ekonomicky efektivní konstrukci, kterou by bylo možno aplikovat jak na rekonstruovanou sekci B a C - při využití stávající nosné konstrukce - tak na novostavbu sekce C. Cílem tedy není přestřešit celý prostor jednou „superkonstrukcí“ a vytvořit tak v Zoo letištní halu nebo plavecký bazén, ale navrhnout tvar konstrukce, který bude vhodným způsobem rozčleňovat stavbu a bude silný a dynamický nejen z vnějšího pohledu, ale také z vnitřní expozice.

Jedna z mála konstrukcí, která komplexně splňuje požadavek na dynamičnost, vysokou statickou únosnost za použití subtilní nosné konstrukce a z toho plynoucí nižší investiční náklady, je rotační hyperboloid. Jedná se o léty prověřenou konstrukci, která skýtá nekonečně mnoho tvarových variant, ale vždy s jasně definovatelnou a až „primitivně“ jednoduchou formou sestrojení. Pomocí hyperboloidu se dá zkonstruovat téměř jakýkoliv zelený „kopec“ a jeho vršek v libovolném místě „seříznout“ a orientovat ke slunci či proti slunci. Tím se dá efektivně koncipovat množství slunečního záření ve vnitřních prostorech. Rotační hyperboloid je tvořen přímkovou plochou, což znamená, že se při jeho sestrojení nemusí používat ohýbaná výztuž do železobetonu, což při zastřešování velkých rozponů vede k nemalé úspoře investičních nákladů. Seříznutá část je zastřešená lehkou prověšenou konstrukcí s EFTE fólií umožňující propustnost UV-A a UV-B složek slunečního záření.

Díky tvarové členitosti střešní krajiny je dosaženo podstatného efektu – hmotové členění pavilónu se mění v závislosti na poloze pozorovatele a překryvu jednotlivých kopců.  Zároveň tato forma vyzařuje jistou dávku tajemna, co se vlastně skrývá uvnitř.

Hyperbolický tvar konstrukce je dynamický a impozantní, i z vnitřních pohledů. Na vnitřní části konstrukce je pomocí trnů uchycena popínavá i trsovitá zeleň, keře, umělá skála, mech a další zeleň a povrchy dle povahy jednotlivé expozice. Nalézá-li se návštěvník pod konstrukcí, má dojem jako v pralese – že jej obklopuje všudypřítomná zeleň nejen ze spodu a boku, ale zároveň jej obklopuje ze shora. Vnitřní tvar podporuje rovnoměrné „rozlévání“ světla po celém vnitřku expozice. Na vrchu je zeleň proložena prosklenými „průstřely,“ kterými pronikají nepravidelně paprsky světla a pocit přítomnosti v přírodě pod korunami stromů ještě umocňují.  Výše uvedené aspekty umožňují na rozdíl od tradičního řešení – vodorovná stěna a zastřešující horizontální nebo vypouklá konstrukce - neomezenou škálu řešení expozic přechodu z podlahy přes stěnu do nakloněné ozeleněné plochy deroucí se k „nebi“ vysoko nad polohou návštěvníka.

Vnitřní prostředí pavilonu i riziko záplav klade na obvodové konstrukce vysoké požadavky. Proto bylo zvoleno řešení využívající principu tzv. „obrácené střechy“. Tento systém umožňuje vyhnout se kondenzaci v souvrství i při zachování vodotěsnosti. Železobetonová nosná schránka dává vnitřnímu prostoru budovy velkou tepelnou stabilitu, čímž se šetří na technologiích prostředí.

Technologicky je pavilon řešen s přihlédnutím k šetrnému provozu a nízkým provozním nákladům.  Z pohledu energetické efektivnosti je dosaženo nízkoenergetického až pasivního standardu z pohledu potřeby energie na vytápění a větrání. Záměr však není cílit na pasivní standard za každou cenu. Myšleno je v první řadě na vnitřní mikroklima a komfort v jednotlivých pavilonech s ohledem na produkci odérů od jednotlivých zvířat. V důsledku navýšení násobnosti výměny vzduchu je celková měrná energetická náročnost z tohoto pohledu vyšší než u standardních rodinných či bytových domů. Koncepce samotná však z pohledu udržitelného rozvoje cíli nejen na spotřeby primárních energii na vytápění, větrání či chlazení prostor, ale také se zaměřuje na vodní hospodářství, šetrné materiály aj. Z pohledu vytápění budou v maximální míře navrženy alternativní zdroje energie. Obnovitelné zdroje energie budou využity k přípravě teplé vody pro provoz akvária či bazénů. Z pohledu minimalizace tzv. tepelného ostrova (heat island effect) a minimalizace přehřívání vnitřní prostor v letních měsících bude navržena extenzivní zelená střecha.

Projekt:                ZOO Praha - Pavilon Amazonie
Funkce:               Občanská vybavenost
Lokalita:               Praha
Klient:                  Zoologická zahrada hl. m. Prahy
Datum:                 2012
Info:                     soutěž, 1.místo

Vizualizace:

Ing. arch. Robert Leníček

Vzdělání - ČVUT Fakulta architektury

1999 až 2006  architektonický atelier Len+k
od 2008          Len+k architekti s.r.o. – partner
od 2013          člen představenstva...

Ing. arch. Vladimíra Leníčková

Vzdělání - ČVUT Fakulta stavební, obor architektura
Postgraduální studium - rekonstrukce a ochrana památek     
Autorizovaný architekt, autorizační číslo 01110, člen Komory architektů

do roku 1990   Projektový ústav výstavby hl...

Copyright ArchTV 2024 & HARO Czech - web pro každého