Po 5leté pauze společnost Schiedel, s.r.o. vyhlásila začátkem školního roku soutěž určenou pro studenty středních škol v České republice, kteří se připravují na budoucí povolání projektanta nebo architekta. Zadáním soutěže bylo zpracovat projekt rodinného domu pod názvem “ Jak si dnes představuji svůj ideální dům“. Na Stavebním veletrhu v Brně byla 25.4. předána ocenění studentům 3 nejlepších prací.

„Stejný formát soutěže jsme naposledy vyhlašovali v roce 2013/14. Jsem rád, že jsme se k tomuto konceptu vrátili. Jsme si vědomi toho, že zejména v posledních ročnících středních škol je třeba mládež motivovat v jejich profesním směřování. Účast v podobných soutěžích prohlubuje spolupráci mezi žáky a učiteli, dodává žákům sebevědomí, rozšíří jejich obzory a je příležitostí k setkání s ostatními studenty se stejnými cíli a vášní,“ komentuje obnovení soutěže marketingový ředitel Ing. Tomáš Pogány.

Záměrem soutěže bylo umožnit žákům detailněji se seznámit s problematikou odvodu spalin od spotřebičů a řešit aktuální problém přívodu a výměny vzduchu ve stále těsnějších objektech.  Dále motivovat studenty ke kreativnímu použití BIM technologie včetně využití inteligentních knihoven ke ztvárnění zadání a následnému vygenerování technické dokumentace. Bez suverénního užívání moderních technologií již profesi architekta nebo projektanta prakticky není možné vykonávat.

„Z celkem 91 přihlášených projektů byli oceněni zajímavou finanční částkou celkem 3 studenti. Návrhy byly hodnoceny z několika aspektů. Důležité bylo použití moderních CAD/BIM technologií a vedle architektonické a technické koncepce bylo hodnoceno i zajištění optimálního tepelného klimatu v interiéru. Důležitým kritériem byla i šetrnost stavby vůči životnímu prostředí a rozumné využití tepelných zdrojů s důrazem na nezávislost na jednom druhu paliva.

Všechny ceny nakonec putovaly do rukou žáků ze Střední průmyslové školy v Opavě, která jednoznačně převálcovala ostatní středoškolské instituce. První cenu 15000 Kč si odnesl Matyáš Černík za velmi povedenou architektonickou koncepci nízkoenergetického domu se zelenou střechou. Porota rovněž pozitivně hodnotila koncepci vytápění s uplatněním nezávislého zdroje na pevná paliva. Projekt byl zpracován pomocí CAD knihovny Schiedel s použitím komínového tělesa Kerastar.  Druhou cenu 9000 Kč si za svůj projekt odnesl Tomáš Derka, který rovněž odevzdal velmi povedenou vizualizaci projektu včetně interiérů. Třetí cenu 6000 Kč obdržel Filip Chlápek za zajímavý návrh atypického domu na kruhovém půdorysu. Velký dík patří rovněž vedoucímu všech 3 projektů Ing. Tomáši Fischerovi, který je bezpochyby velkým dílem zodpovědný za úspěchy svých žáků.

Soutěž ukázala, že současní studenti velmi dobře zvládají zpracování prací pomocí moderních technologií, které jsou pro práci současných architektů a projektantů nezbytné. 

Galerie:

Science and Technology Centrum je domem, který mnoho těží ze svého poslání i z urbanistických souvislostí svého okolí. Spíše než seriózním vážným domem je rafinovaným smyslovým objektem, učební rekvizitou, optickou pomůckou, zapamatovatelným obřím ingotem, který leží jako memento u nohou majestátních vysokých pecí. Je objektem, který patří do prostředí Dolních Vítkovic, stává se jejich charakteristickým moderním symbolem.

Science and Technology Centre – Svět techniky v Dolních Vítkovicích je jedinečnou záležitostí mezi všemi podobnými zařízeními. Je tomu tak proto, že se nachází v autentickém prostředí, ve kterém se po dobu téměř dvou staletí těžilo uhlí, vyráběl koks a surové železo. A nejenom to – je i v prostředí, kde se surové železo zušlechťovalo v ocel a kde se z vyrobené oceli v rámci těžkého strojírenství vyráběly špičkové strojírenské výrobky. A dokonce je v takovém prostředí, kde se špičkovou strojírenskou výrobu podařilo udržet a sofistikovaně rozvinout do progresivní a udržitelné podoby až doposud.

Lze si jen těžko představit autentičtější prostředí, ve kterém by se vzdělávací projekt Science and Technology Centra mohl rozvinout lépe.

Struktura budovy je založená na vědomí vzájemnosti přírody, vědy a technického myšlení. Jak přírodou, tak i technikou je přímo obklopena. Obři zrcadlo fasády, které zprostředkovává tuto vzájemnost, je symbolem, který lze naplnit tímto plným obsahem jen málokde. V Dolních Vítkovicích ano.

Člověk napodobuje přírodu ve všem, v technických procesech obzvláště. Oddělovat čisté železo od železné rudy se lidé učili tisíce let. Dosáhli v této činnosti velké virtuozity a dosáhli toho cestou dokonalého pozorováni a zkoumáni přírody. Proto také hned při vstupu do budovy Světa techniky návštěvník dostává velmi impulzivní signál o vzájemnosti přírodního bohatství a lidského umu. Přichází-li ze strany huťařských apanatur, vidí v zrcadlové fasádě obraz přírody a přichází-li ze strany přírody (parku), vidí obraz hutí. To vše na principu geometrie – řádu, který umožňuje uplatnění jednoduchého optického zákona o zrcadlení, přičemž metoda sděleni je poetická.

Jedná se vlastně o budovu pro vzdělávání, která obsahuje volné halové prostory pro umístění naučných tematických expozic. Trvalé expozice jsou řazeny podle scénáře, jehož cílem je zprostředkovat co nejdokonalejší a co nejkomplexnější naučný program pro žáky základních a středních škol i široké veřejnosti. V objektu jsou čtyři trvalé expozice Svět přírody, Svět vědy a objevů, Svět civilizace, Svět dětí a jedna expozice dočasná. Svět dětí je primárně určený pro děti předškolního věku od 2 do 6 let.

Kromě konkrétních výstav je nutnou součástí budovy Science and Technology Centra i kinosál s třídimenzionální projekcí. Pro zajištění výuky slouží učebny, seminární místnosti a laboratoře, dále také přednáškový a divadelní sálek.

Galerie:

Projekt:

Iva Bastlová se oboru věnuje od roku 2002. Navrhuje komplexní interiéry na zakázku a v posledních letech se věnuje produktovému designu, jako jsou tapety, nábytek, dveře, vrata i dekorace a další prvky související s bydlením.

Kromě návrhářské činnosti vydává jediný odborný magazín Interiéry určený interiérovým designérům a architektům. Současně publikuje v řadě dalších médiích, pořádá odborné semináře a školení, kde také přednáší. Organizuje doprovodné programy pro veletrhy o bydlení a navštěvuje řadu zahraničních veletrhů, ze kterých přináší reportáže. Je organizátorkou semináře Interiéry, který se koná každým rokem ve Volyně.

Velmi zdařilou akcí, která byla realizována na základě návrhu architektonického studia Vršek Valkoun Architekti byla rekonstrukce a dostavba rodinného domu na Žižkově. Tato pražská lokalita leží východně od centra hlavního města.  Projekt byl zhotoven v průběhu roku 2012 a samotná realizace stavby se uskutečnila v letech 2013-2015. Arch. Vršek k výsledku díla dodává: „Každý, komu nyní spočine pohled na tomto domě, okamžitě vnímá asymetrii a četné sklony a hrany, které jsou pro jeho vzhled charakteristické. Základním požadavkem investora bylo docílit zvětšení obytné plochy a zlepšení prosvětlení interiéru. To vše při zachování plného soukromí a intimity prostřednictvím nepravidelných výklenků a úhlů. Chytrý design objektu umožnil také ponechání velké zahrady u domu. To platí i pro další malé tajemství ukryté pod zahradou v suterénu, kde je situováno malé domácí wellness, bazén a sauna.“

Architektonické pojetí domu vyznává jemný minimalistický koncept, kterému dominují barvy, jakými jsou bílá, šedá a hnědá. K tomu Arch. Roman Valkoun dodává: Přáním majitele domu bylo také co nejširší uplatnění přírodních materiálů. Kupříkladu dřevěná podlaha vnáší do prostoru obývacího pokoje pocit tepla a sounáležitosti. Jednoduchý koncept interiéru navazuje na jeho modernistický exteriér.“

Také při realizaci venkovní části domu nebylo ponecháno nic náhodě. Pouhým pohledem ze strany od ulice si nelze nevšimnout, že nekonvenční tvar nové střechy domu citlivě navazuje na domy v okolí. „Pro realizaci střechy a fasády nové části domu jsme zvolili hliníkové střešní a fasádní prvky Prefa v pískově hnědém odstínu. Tyto šindele jsem objevil na webových stránkách a jejich design se mi okamžitě zalíbil. Přechody od žlabu ke střeše byly vyrobeny z předem přeloženého pásu zhotoveného na základě místně naměřených rozměrů. Stejně tak byly vytvořeny ostění oken a dalších detailů ve fasádě či střeše domu.“ Uzavírají architekti Dušan Vršek a Roman Valkoun.

Galerie:

Spolupráce architektů Ing. arch. Dušana Vrška a Ing. arch. Romana Valkouna se datuje již od roku 1996. V té době vzniklo Architektonické studio Vršek - Valkoun architekti a svou činnost vyvíjí dodnes. Za více než dvacet dva let své existence se oba architekti podíleli na realizaci řady úspěšných projektů, ať již se jedná o novostavby rodinných domů, jejich rekonstrukce, návrhy interiérů, veřejné budovy či památkově chráněné objekty.

Oba architekti jsou vyznavači moderní architektury s citem pro uplatnění přírodních materiálů a detail.

Ing. arch. Dušan Vršek vystudoval architekturu na ČVUT v Praze a Ing. arch. Roman Valkoun ukončil studia na téže fakultě v roce 1989.

Kontakt na studio: mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mezinárodní veletrh R+T 2018, který se koná jednou za 3 roky na výstavišti ve Stuttgartu, se zaměřuje na oblast stínicí techniky, žaluzií, rolet, markýz, pergol, slunolamů, vrat, brán a systémů pro jejich automatizaci. Mezi vystavovateli nechyběla ani česká společnost Alaris Czech republic s.r.o.

Na přelomu února a března prošlo každodenně branami veletrhu přes 13 000 odborníků, což dohromady čítá přes 65 tisíc návštěvníků, 60 % přitom přicestovalo ze zahraničí. Tato statistická data dělají z veletrhu R+T celosvětově největší odbornou akci ve svém oboru.

V 10 halách Messe Stuttgart byla obsazena výstavní plocha o rozloze 120 000 m². Veletrhu se zúčastnilo 1027 vystavovatelů z 41 zemí. Naši redakci velmi zajímala účast českých firem a také to, jaké jméno dělají jejich produkty za hranicemi České republiky. Pokud bychom měli hodnotit pouhým okem, můžeme s jistotou tvrdit, že se naše firmy v porovnání s globální konkurencí rozhodně neztratily a zájem o české výrobky a technologie byl velký.

V hale 4, kde byly soustředěny firmy zabývající se produkty chránící před sluncem, nás velmi zaujala pergola PLACEO, kterou vyrábí společnost Alaris Czech Republic, s. r. o. ze Zlína-Malenovic. Firma, která má více než dvacetiletou tradici na trhu, byla jednou z prvních na světě, která začala pergoly vyrábět. Společnost Alaris je výrobně prodejní organizací pro dodávky stínicí techniky, konkrétně slunolamů a hliníkových pergol.

Pergola PLACEO v obležení zvídavých návštěvníků
Bioklimatická protidešťová pergola PLACEO, kterou jsme si mohli do detailu prohlédnout na výstavní expozici, tvoří jedinečný prvek nejen s funkcí stínění, ale také zastřešení a regulovanou ventilací vzduchu. Díky tomu je pergola přirozenou ochranou před nežádoucími vlivy počasí jako např. déšť, slunce, sníh apod., reguluje intenzitu slunečního záření na terase a plní také funkci přirozené výměny vzduchu, čímž lze dosáhnout komfortního prostředí.
„Z přívlastku „bioklimatická“ vyplývá, že během horkých letních dnů se pod pergolou cítíte lépe než ve volném prostoru, protože pocitová teplota díky přirozené ventilaci je zde nižší,“ říká Mgr. Adéla Dyjáková, marketingová manažerka firmy.

Charakteristika bioklimatické protidešťové pergoly PLACEO
Hliníková pergola PLACEO je navržena v minimalistickém designu s rovinnou střechou a ostrými pravoúhlými rysy nosné konstrukce. Maximálně tak vyhovuje požadavkům současné architektury. Střešní konstrukce je vyplněna lamelami, které je možné zcela uzavřít, naklopit nebo plně otevřít. Naklápění lamel můžeme provést libovolně až do úhlu 140°. V uzavřené poloze pergola díky unikátnímu tvaru střešních profilů a svodů dokonale odvádí dešťovou vodu, čímž udržuje naprosto suché prostředí pod pergolou.
Pergola se vyrábí z pevné hliníkové slitiny s komponenty z nerezavějící oceli. Právě díky použití těchto materiálů je pergola PLACEO dokonale odolná. Pergolu je možné vyrobit v různých barevných provedeních. Lze ji práškově nalakovat dle RAL (s širokou škálou barev), mohou být použity různé dřevodekory nebo karbonový design.
Firma Alaris nabízí různé velikosti pergol PLACEO, maximální možné rozměry jedné samostatně stojící pergoly jsou 4 500 x 6 950 x 3000 mm (šířka x délka x výška). Pergoly však lze sestavit i v kombinacích, přičemž při větším počtu spojených pergol (3 a více) musí být ve spoji 2 sloupy. Pro vyšší pohodlí je naklápění lamel elektromechanicky ovládáno pomocí bezdrátového dálkového ovladače.

Hlavní výhody
- Pergola PLACEO je odolná vůči sněhové zátěži – lamely mohou být uzavřeny i přes zimní období.
- Skrytý motor, který nevyčnívá z pergoly.
- Připravený systém pro implementaci dalších prvků (posuvné látkové nebo průhledné PVC rolety atd.).
- Integrovaný okap v obvodovém profilu dokonale odvádí dešťovou vodu nosným sloupem pryč.
- Elektromechanické polohování střešních profilů pomocí dálkového ovládání.
- Natočení lamel v úhlu až 140°.
- Všechny fixační komponenty jsou vyrobeny z nerezavějící oceli a jsou prakticky neviditelné.

Společnost Alaris Czech ­Republic, s. r. o. se pyšní také oceněním Certifikát ověřená firma, které bylo uděleno Sdružením výrobců stínicí techniky a jejich částí (SVST).
Pokud se chcete dozvědět více o pergole PLACEO a nechat se inspirovat zajímavými realizacemi, spusťte si videoreportáž přímo z veletrhu R+T 2018.

Ing. Jiří Zahradnický

Galerie:

Nad Semtínem už se zase povaluje žlutej mrak. Trochu to štípe do nosu, ale není to horší než krájet čerstvou cibuli. Jezdím domů každej víkend. Naši jsou skvělí. Táta dělá nejlepší snídaně na světě a máma zase bezkonkurenční guláš. Náš malej, ale sebevědomej dům stojí za dřevěným plotem. Místo garáže máme kontejner, kam dáváme všechno harampádí. Zahrada pomalu zarůstá a zeleň nás brzy odřízne od posledních zvědavých sousedů. V domě je místa tak akorát. Já i ségra máme pokoj v přízemí. Jsou to spíš cely, ale mají veliká okna a je to z nich blízko na zahradu. Ložnice našich je nahoře. Mají tam klid a hezký výhled. Často k nám chodí návštěvy. Do obýváku spojeného s kuchyní se jich dokáže nacpat docela dost. Mám rád ten pocit, kdy jsme tu všichni pohromadě. Domem prostupuje sladká vůně tátovy špendlíkovice a na sporáku už zase syčí cibulka na guláš. Takhle se žije v Polabí.

Obytná plocha: 86 m²
Dodavatel stavby: TFH
Dodavatel nábytku: TFH, Studio VD
Skladby obvodových zdí: difuzně otevřená konstrukce
Podlahy: leštěný beton
Povrchy zdí  a příček: obklad ze smrkových prken
Plot: modřínová prkna
Vytápění: podlahové, elektrický kotel

Fotografie: Jakub Skokan, Martin Tůma / BoysPlayNice

Jan Mach - *1981, Mělník, Fakulta umění a architektury, Technická univerzita v Liberci

Jan Vondrák - *1981, Příbram, Fakulta umění a architektury, Technická univerzita v Liberci

Lukáš Holub - *1977, Humpolec, Fakulta umění a architektury, Technická univerzita v Liberci

O NÁS
Sedm dní po ukončení studia na liberecké Fakultě umění a architektury jsme založili nad česko-švédským slovníkem architektonické studio Mjölk architekti. Po několika letech se z bláznivého klukovského snu stala uznávaná architektonická kancelář. Naši architekturu nejlépe charakterizuje severská koncepční jednoduchost, materiálová pravdivost a mladická rozvernost. Spolupracujeme nejen se soukromými investory, ale i s městy a obcemi. Zajímáme se o to, co se děje kolem nás. Organizujeme filmový festival Kino Liberec a sérii běžeckých závodů Divočina. Široké portfolio projektů doplňujeme učením na liberecké Fakultě architektury a účastí na českých i zahraničních workshopech a přednáškách.

TÝM
Pavlína Müllerová, Michal Hejzlar, Libor Nejezchleb, Alessandro Nicolo, Teodora Lungu

2008—2016
2017 María Amador Gálvez 2016 David Legeai, Matej Požega, Georgia Papasozomenou 2015 Tereza Pištěková, Gábina Sládečková, Karolina Chodura, Marcin Szelejak, Matěj Uhlík, Daniel Baudis, Daniel Rohan, Lucia Horkavá, Domenica Musolino, Tomáš Kuric, Jan Nikendey, Václav Müller, Cyril Pederoncino 2014 Serena Scalia, Alberto Giancani, Esteban Carbajo Goméz 2013 Pia Onci, Damian Alexandru 2012 Pavel Nalezený, Jakub Adamec, Vojtěch Urban, Cecile Pinoteau 2011 Ilda Rodriguez Martinez 2010 Bettina Moll 2009 Jan Luxus, Jan Bittner

Dům na větrném kopci získal ocenění Pasivní dům 2017 – Cena odborné poroty

Dům se účastnil prestižní přehlídky moderní dřevěné architektury Salon dřevostaveb 2018.

Hmotové řešení:
Hlavními vstupními podmínkami pro náš návrh byly: poměrně přísné regulativy, požadavek investorů na dům v pasivním standardu, mírně svažitý terén pozemku. Již ve stádiu vypracování studie vykrystalizovala původní představa domu ve dvě jednoduché až symbolické hmoty. Hlavní objekt – obytný dům obdélníkového půdorysu je kryt strmou sedlovou střechou o sklonu 45°, přičemž podkroví lze částečně využít. Takto pojatý tvar domu citlivě kopíruje svažitý terén a vytváří dvě rozdílné výškové úrovně, jimž odpovídá i poloha venkovních zpevněných ploch. Tím byly minimalizovány terénní úpravy, nebylo také třeba vytvářet náročné a nepřirozené násypy. Hřeben střechy je orientován v ose sever – jih a vstup do domu je umístěn z východní strany. Z té také přiléhá k domu přístavek garáže a krytého parkovacího stání se sedlovou střechou. Oba objekty jsou propojeny lehkou konstrukcí, částečně zakrytou proti dešti sklem. Tato konstrukce přechází v subtilní pergolu, podpůrnou konstrukci k popínání rostlin, které během letních měsíců chrání interiér domu před přehříváním. Fasádu tvoří vertikální dřevěný obklad ze sibiřského modřínu bez povrchové úpravy. Svislý směr zdůrazňuje výškové parametry stavby a dodává jí na štíhlosti a eleganci. Časem se vytvoří na povrchu obkladu patina v šedostříbrném odstínu. Linie oken v přízemí je zvýrazněna směrem od vstupu na východě přes jižní fasádu až k odskoku na fasádě západní. Velkorysé prosklené plochy obvodových stěn se střídají s omítkou šedé barvy, imitující beton. Jižní stěna a část východní fasády jsou chráněny proti vysokým tepelným ziskům zelení, pnoucí se na subtilní pergole po vypnutých nerezových lankách. Pergola nenásilně přechází ve skleněné zastřešení vstupu. Stínění oken zajistí venkovní textilní rolety s přiznanými vodicími lanky a skrytými truhlíky. Jednoduchý vzhled domu je ozvláštněn kombinací dřeva a kovu na fasádě, oknech a klempířských prvcích, k nimž je vhodným kontrastem všudypřítomná zeleň. Popínavé rostliny na východní a jižní straně krytého sezení příjemně odstíní letní slunce, současně chrání terasu před kontaktem s veřejnou komunikací.

Barevné a materiálové řešení:
V 1. NP je situován denní obytný prostor - v jižní části domu se nachází kuchyně spojená s obývacím pokojem, tento prostor je výškově oddělen od zbytku podlaží třemi schodišťovými stupni. V severní části se nachází pokoj pro hosty, koupelna a šatna. Hmota schodiště je umístěna uvnitř dispozice domu. Ve 2. NP je klidová část se třemi ložnicemi, společnou koupelnou, šatnou pro severní ložnici a komorou, přístupnou z chodby. Ladění interiéru koresponduje se stylem vnější obálky domu. Charakteristickými prvky jsou zde hladký strop obložený smrkovou biodeskou, spíše tradiční styl evokují přiznané spáry v obytném prostoru a na podlaze marmoleum v odstínu šedé a krémové. Barva a textura smrku se opakují na interiérové straně dřevo-hliníkových oken. V návaznosti na kuchyni je část schodišťové stěny řešena jako tabule na vzkazy, další díl je opatřen betonovou stěrkou. Dřevo schodiště odpovídá svým odstínem vzhledu stropu. Základní barevnost vybavení akcentuje chladnou a nadčasovou kombinaci černé a bílé, akcentovanou nerez prvky a doplňky v sytých odstínech.

Místo stavby: Středočeský kraj
Stupeň dokumentace: studie, DSP, prováděcí projekt, koncept interiéru, optimalizace PHPP
Autor projektu: ARCHCON atelier, s.r.o. – Ing. Irena Truhlářová, spolupráce Ing. Martin Jirsa, www.archcon.cz
Dokončení: stavba 2015, zahrada 2016
Konstrukční systém: masivní dřevěné panely DEKPANEL, dřevovláknitá izolace
Typ domu: PD
Realizace: DŘEVOSTAVBY BISKUP, s.r.o.
Foto: Martin Zeman

Galerie:

Krásný byt s výhledem na Letnou byl navržen kompletně od podlah a všech povrchů až po poslední dekoraci.

Ve vstupní hale se nachází dělící kamenná stěna, která opticky odděluje soukromé ložnice od obývacího pokoje s kuchyní. Kámen se propisuje do atypické knihovny, která zaujímá jednu stěnu obývacího pokoje, a také plynule navazuje na obklad. Podlahu tvoří masivní dánská prkna Dinesen v bělené povrchové úpravě. Barevně je podlaha doplněna dubovou a ořechovou dýhou a matným šedým lakem. Celý koncept je doplněn dominantními desénovými solitéry typového nábytku.

Návrh a realizace: Markéta Musilová, Ivana Šustrová
Ateliér: M2architekt, DESIGNIST
Spolupráce: Romi Klimeková
Generální dodavatel stavby: 3D.H Interier s.r.o.
Projekt + realizace: 2009
Užitná plocha: 105 m²
Foto: Filip Šlapal

Subdodávky:
- Truhláři: Petr Link
- Stavba: 3D.H Interier s.r.o.
- Podlaha: Dinesen
- Textilní dekorace: Marthi design

Galerie: