autor: Ing. arch. Peter Sticzay-Gromski, Grido architektura & design, s.r.o.
Adresa: Pod školou 447, 252 28 Černošice
realizace: 2016

Urbanistické řešení
Výstavba sportovní haly/tělocvičny bezprostředně navazuje na školní objekt. Stavba doplnila areál tří stávajících budov různého stáří, s nejmladší je přímo propojena společným 1NP. Po výstavbě haly vznikl zároveň nový vstup do centrálních šaten všech budov, který sceluje celkový výraz různorodého školního komplexu.

Ve školním kompelxu vzniklo komunitní náměstíčko s mlatovým povrchem a betonovými lavičkami. Přístup do objektu vede z náměstíčka a malého parkoviště, bezbariérově pak pomocí chodníku z východní strany. Pro školní tělocvik funguje přístup po vnitřním schodišti školy.

Architektonické řešení
Budova sportovní haly je koncipována jako tvarově jednoduchá stavba na půdorysu obdélníku o rozměrech cca 51 x 23 m. Je kryta sedlovou střechou o sklonu asi 10% s přesahem přes jižní prosklenou fasádu, kterou částečně stíní a tvoří krytý chodník – venkovní tribunu před touto fasádou. Vnější výraz objektu tvoří prosklená jižní fasáda, která se otevírá do volného předprostoru, působí otevřeně a láká návštěvníka ke vstupu. Jižní a severní fasáda je doplněna pevnými žaluziemi z děrovaného plechu, které také díky svému barevnému řešení budou působit lehce a hravě a vnesou menší měřítko do poměrně velkých ploch fasád. Na západní a východní  fasádě je omítka bílé barvy. Na západní straně se hala otvírá pásovým oknem do koridoru mezi stávající školou a halou, čímž umožňuje kolemjdoucím sledovat dění v hale i z exteriéru. Na východní fasádě je lankový systém s popínavými rostlinami.

Dispoziční a provozní řešení
Hala navazuje na 1NP stávající školy, kde je umístěno zázemí (kavárna, místo správce, šatny, apod). Sportovní plocha je umístěna o 2,3m níže, zapuštěná do okolního terénu. Na stejné úrovni jsou i nářaďovny.

foto: Petr Kubín

Galerie:

Projekt:

narozen
1962                Bratislava

studium
1981 – 86        Bratislava - SVŠT Fakulta architektury - inženýrské studium
1987 – 89        Praha - AVU    Obor architektonická tvorba - postgraduální studium

členství          
1993                Autorizace a registrace v České komoře architektů
2003                Autorizace a registrace ve Slovenské komoře architektů

praxe              
1986                Bratislava       Projektový ústav školských staveb
1987 – 89        Liberec           Stavoprojekt, školka SIAL
1989                Rotterdam     Bakema Zavrel Architekten b.v . asistent architekta
1989 – 90        Londýn           Evans & Shalev Architects asistent architekta
1990 – 91        Glasgow        Gillespies asistent architekta
1991 – 92        Belfast            Macrae Hanlon Spence Partnership asistent architekta
1993 – 94        Č. Budějovice  Ateliér 8000 odpovědný architekt
1994 – 98        Praha Omicron-K odpovědný architekt
1998                Praha K.F.A. CZ, s.r.o. zakládající společník
1998 – 1999    Praha Assmann Praha, s.r.o. odpovědný architekt
1999                Praha Grido, architektura a design, s.r.o. zakládající společník
2012                Bratislava Grido architekti, s.r.o. zakládající společník

vybrané studie, projekty, realizace
1993                Česká advokátní komora Praha – rekonstrukce a dostavba, návrh stavby – realizace, UR
1995                Dům Mathezius Praha – rekonstrukce a novostavba, studie
1995                České velvyslanectví Athény – rekonstrukce, studie
1995                Burzovní palác Holan Praha – novostavba, realizace
1996                Centrum Modrá Pyramida Praha – novostavba, realizace (1998)
1996                Václavské nám. – Panská Praha – přestavba a rekonstrukce, studie                
1996                vila Feérie Černošice – novostavba, realizace,
2001                vila Bajgar – Černošice – novostavba, realizace   
2003                Polyfunkční centrum Černošice – Vráž – novostavba, realizace (vilové domy)
2004                Dostavba základní školy – kmenové třídy Budova A v Černošicích Mokropsech, realizace 2007
2004                Polyfunkční a bytový objekt Octopus, Bratislava, Zahradnícka/Mraziarenská ul., realizace, cena Dušana Jurkoviča
2005                Vila Nellis Černošice v– realizace (2007)
2006                Bytový areál ve Spišské Sobotě – Zahrada sv. Juraje, novostavba – soutěž, 1. cena
2006                Vila Sokolovi Černošice, realizace 2007
2006                Vila Bestvina, Tatranská Lomnica, novostavba – realizace 2008
2006                Zábavně-obytné centrum, Štrbské Pleso, novostavba – soutěž SKA, 2. Cena
2010                Polyfunkčně – bytový komplex VIKTÓRIA, Košická Bratislava – realizace 2012                      
2012                vila N – Černošice (realizace)
2012                cyklostezka Dobřichovice – návrh a realizace mobiliáře
2013                Interiér sídla firmy Microrisc, Jičín
2013                Přístavba pavilonu u ZŠ Charlotty Masarykové Praha – Velká Chuchle (realizace)
2013                Rodinný dům Veľký Osek – realizace
2014                Bytový dům Terasy Táborská, Černošice (realizace)
2014                Sportovní hala Věry Čáslavské u ZŠ Černošice – realizace 2016
2015                Bytové domy NIDO, Bratislava – realizace 2017-2018
2016                Administrativně-bytový komplex NIDO II – projekt pro územní rozhodnutí

Hnacím motorem této zakázky se stala paní investorka, která vyhledala Martina Rajniše s prosbou, aby se pokusil navrhnout ateliér do prostoru mezi kamennými domy. Na místě již stála stará kamenná zeď, která vymezuje nevelkou plochu, výškově pod úrovní ulice s výhledem do údolí řeky.

Znakem přirozené architektury je pro nás proměnlivost, propojení interiéru s okolní přírodou, výběr přirozených přírodních materiálů, lehkost konstrukcí související s cenou. Nízká cena domu byla přímo v zadání.

Vznikla tedy lehká rámová konstrukce ze smrkových profilů 180x30mm, která do sebe integrovala zrekonstruovanou kamennou stěnu. Rámy jsou ve spojích zdvojené, sešroubované v rozích přes překližkové styčníky. Pod domem se nachází prostor, ve kterém jsou rozvedené sítě. Dřevěná konstrukce stojí na dvojici žárově zinkovaných I-profilů.

Stěny a strop jsou prosklené, člověk uvnitř čerpá energii ze slunce, z okolní přírody. „I když jsem v pěkným baráku, stejně se nejradši dívám ven“.

Zasklení je provedené jednoduchým sklem, doplněným posuvnými tepelně izolačními panely. Boční stěna je zatahovatelná tepelnou izolací z exteriéru, ve stropě jezdí izolace v dutině dvojité střechy. Kamenná zeď má vysokou tepelnou akumulaci. Dokáže v noci temperovat prostor teplem akumulovaným během dne. Celou střechu je možné v létě stínit perforovanou textilií a interiér provětrávat komínovým efektem přes otvor v podlaze relativně chladným vzduchem z prostoru pod domem.

Atelier nad řekou Sázavou je pokusem sestavit nástroj, který žije svým vlastním životem, reaguje nejen na počasí a roční období, ale i na momentální náladu jeho obyvatel.

Text: David Kubík

Projekt:

Galerie:

Koncepce
nálada bytu v domě z roku 1929 - jednoduchost - prostor -  světlo -  materiál -  struktura - detail - kontrast -   krása - zahrada

Historie domu
Dům, v jehož přízemí se byt nachází, byl původně navržen a postaven jako dům pro jednu rodinu. Projekt i stavbu v Neumannově ulici objednal otec Pauly Weiss. Dům dostala věnem, jejím nastávajícím mužem byl Karel Bílek.
Anton Bílek, otec ženicha Karla, vlastnil továrnu na rolety (Erste mährische Rollanden-Fabrik, Eisenkonstruktionswerk, Anton Bilek) ve Staré ulici v Brně, která dodávala rolety i do vily Tugendhat. Dům vznikal ve stejné době a pro stejnou společenskou vrstvu jako slavná vila a tak se můžeme také zde setkat s instalatérskou firmou J.L. Bacon a je pravděpodobné, že bychom nalezli další stavební prvky a technologie dokládající um, znalosti a řemeslnou zručnost v Brně v roce 1929.

Dům je zasazen do poměrně prudkého jižního svahu Masarykovy čtvrti v Brně. Suterén je tedy z ulice přímo přístupný a poskytoval prostor pro modní salón a byt správce domu. Celé přízemí s přímým výstupem do zahrady na severní straně domu poskytovalo dostatek prostoru pro rodinu. Tady se odehrával soukromý i společenský život Bílkových. Díky svažitosti terénu je ze strany ulice přízemí vnímáno jako patro, na jižní stranu do ulice je orientován podélný balkón.
Stavebník domu byl dobrý obchodník a počtář, věděl, že investice se musí vrátit. V prvém patře domu nad bytem majitele byl ještě jeden byt určený k pronájmu. V tomto bytě snad žil majitel továrny na karamelky SiSi. 

Později byly v tomto domě velkorysé a pohodlné byty dispozičně poněkud nevhodně rozděleny na několik menších bytů.

Byt
Hodnoty detailů, materiálů, atmosféru a kouzlo bytu si současný majitel bytu uvědomoval.  Zároveň věřil, že ačkoliv se mu nepodařilo získat celé přízemí a tedy možnost opravit celé patro, vhodným a citlivým zásahem do dispozice se podaří byt prosvětlit a provzdušnit, zbudovat byt moderní současný a pohodlný.

S takovým zadáním se obrátil na mě. Postupně jsme získávali informace, staré plány a hlavně řemeslníky, kteří dokázali pracovat v prvorepublikové kvalitě.

Byt je orientován na severní stranu, byl tedy poměrně tmavý a bylo nutné do něj dostat dostatek slunce. Probouráním otvorů se podařilo využít jak východního, tak západního slunce, bez ostrého jižního slunce jsme se nakonec docela dobře obešli. V současných velmi teplých letech je i severní orientace zahrady velmi příjemná...zahrada je prosluněna podobně jako byt hlavně z východu a západu a zároveň poskytuje v létě tolik vyhledávaný stín, sluneční světlo neoslňuje, jen boční nasvětlení zdůrazňuje prostor, stín, strukturu zeleně…

Jelikož jsem s majitelem bytu spolupracovala již několikrát, bylo jasné, že původní detaily musíme zachovat, opravit, podtrhnout jejich krásu, náladu.
Po podrobném zmapování stávajícího prostoru, detailů a vyřešení dispozice, jsme se pustili do hledání podobně smýšlejících zkušených řemeslníků. Bez jejich znalostí a práce by rekonstukce bytu nemohla dopadnout zdařile. Řemeslníci pracovali se smyslem pro technický i estetický detail, dokázali opravit předokenní modřínové rolety, okna, dveře i nádherně repasovat původní podlahy z dubu a ořechu. Zapotili se při manipulaci s původními litinovými radiátory. Předchozí majitel bytu bohužel vyměnil  dvě původní okna za plastové náhražky. Kyvná ocelová okna jsou nově vyrobena dle původních vzorů.

Nedochované či zcela poškozené prvky jsem nahrazovala pokud možno soudobými materiály a řešeními, které by svými kvalitami snesli silnou konkurenci původních prvků. Podlahy v původních prostorách kuchyně a pokojů pro služku jsou nyní lité, polyuretanové stěrky s podlahovým topením. V této části bytu chybělo původní zázemí - koupelna, toaleta, šatna. Hygienické zázemí zbudované v předchozích letech bylo zcela nevyhovující a bránilo přístupu světla do bytu. Nově je tedy koupelna jen vloženým prvkem z oceli, skla a zrcadel.

Po dokončení stavební části bytu a několika zásadních kusů nábytku jako je kuchyňská linka  a šatní skříně se rozhodl majitel k malé oslavě dokončené práce. Nálada bytu, zvláštní světlo, prozatímní prázdno i předchozí spolupráce nás přivedly k nápadu udělat v bytě výstavu Natalie Perkof Knotkové. V této době vznikly fotografie Karin Zadrick.

Galerie:

* 22. 8. 1972 v Ostravě

studia
1990 - 1997 fakulta architektury VUT Brno
1994 semestrální stáž L’Ecole d’Architecture de Paris-La Villette

pracovní zkušenosti 
1997-2000 praxe v brněnských architektonických ateliérech (Rudiš & Rudiš, Paw u Jindřicha Škrabala a Ludvíka Gryma, Pé architecture u Tomáše Pilaře)
1997 pracovní stáž v Paříži (ateliér SCP Beguin & Macchini)
práce v týmu na větších zakázkách a soutěžích (např. bytové domy Litomyšl, soutěž na Bažantnici Pražského hradu, projekt pro pojišťovnu Kooperativa na ulici Rašínova v Brně, vilové bytové domy v Masarykově čtvrti v Brně, řešení území Malá Šárka v Praze)
od 2001 samostatná architektonická praxe (novostavby, rekonstrukce, interiéry...)
2001-2003 grafické návrhy pro módní návrhářku Denisou Novou
od 2003 práce pro časopisy o bydlení a portál Idnes
2012  ateliér 2x13

Vila Stiassni leží na rozsáhlém 3 hektarovém pozemku v brněnském pisáreckém úbočí. Navržena byla v roce 1927 významným dobovým architektem Ernstem Wiesnerem jako tvarově čistá a jednoduchá puristická stavba pro brněnského textilního továrníka Alfreda Stiassného a jeho ženu Hermine. Toto reprezentativní sídlo v sobě spojuje progresivní architektonickou koncepci s měšťanskou tradicí. Dokončení vily datujeme k roku 1929. Vlivná židovská rodina zde žila pouze 9 let, poté si v roce 1938 musela hledat záchranu před Hitlerem a emigrovala nejprve do Londýna a následně přes Brazílii do Kalifornie.

Přístup do vily byl z nynější Hroznové ulice nízkou vstupní bránou, tvořenou bytem řidiče a stájemi, na kterou navazuje alej vedoucí na ústřední dvůr, jenž je vymezen přízemním traktem s garážemi, opěrnou zdí a hmotou vily. Zahradníkovi a jeho rodině patřil samostatný domek.

Exteriér – stylově čistý purismus versus Interiér – zámecké sídlo
Samotná vila je tvořena dvěma kvádry na půdorysu obráceného písmene L a usazena hluboko ve svažité zahradě. Hlavní vstup do domu je zdůrazněný balkonovým portikem a dělí půdorys na dvě provozně oddělené části. Přízemí většího křídla sloužilo pro reprezentativní a společenské účely. S prostorem zahrady je propojovala lodžie a terasy před jižním a východním průčelím. Lodžie byla nad tyto terasy vyvýšená o několik schodišťových stupňů. Pořádaly se zde rodinné sešlosti, v létě sloužila jako jídelna.

Vnější výraz domu je velmi moderní, interiér je zcela odlišný. Může za to vkus paní Hermine, která se s architektem Wiesnerem vůbec neshodla. Na rozdíl od své tehdejší přítelkyně Grety Tugendhatové, ta projekt své vily, který do posledního detailu včetně dveří až ke stropu či dveřních zarážek navrhl architekt Mies van der Rohe, zcela akceptovala. Wiesner neustoupil, a tak jeho roli uvnitř domu převzal vídeňský architekt Franz Wilfert. Vytvořil paní domu to, co žádala - iluzi zámeckého sídla, kterému dominovali tmavé dřevěné obklady stěn i stropů, honosné mramorové krby, kazetové stropy, štuková výzdoba, historizující nebo historický mobiliář, spousta starožitností, obrazů a gobelínů na stěnách.

Jádrem obytného křídla byla galerie s mohutným jednoramenným schodištěm v hale, ze které jsou přístupné jednotlivé společenské místnosti a jídelna. První patro vily bylo určeno pro soukromé pokoje rodiny. Každý z jejích členů (otec, matka i dcera Susanne) tu měl svou ložnici, šatnu a koupelnu, dcera i hernu.

Rodina Stiassných byla známa jako sportovně založená a díky suterénu se v podzemí nacházela velká tělocvična a na zahradě bazén i tenisový kurt.

Křídlo vily pro služebnictvo
Provozní křídlo domu je orientováno kolem obslužného, ovšem neméně velkorysého schodiště. Kromě pokojů personálu se zde nacházela kuchyň, žehlírna a sklad kufrů či sezónních věcí. Vila je konstrukčně rozdělena na dva trakty nesené železobetonovými pilíři.

Do uzavřeného dvora je orientováno provozní zázemí, do zahrady vedou obytné pokoje s navazující terasou. Většímu propojení domu se zahradou zabránily nízké parapety a také úpravy architekta Kamila Fuchse z 80. let, autora zasklení původně venkovní monumentální přízemní lodžie.

Osud vily po roce 1939
V roce 1939 byla vila zabavena německou státní policií a po válce přešla pod národní správu. Roku 1952 ji i s celým rozsáhlým pozemkem získal Krajský národní výbor, jenž dům až do devadesátých let využíval k reprezentačním účelům a pro ubytování státních návštěv v Brně. V této době hostila „vládní vila“ řadu významných státníků a komunistických funkcionářů. Za normalizace byl podle návrhů architektů Kamila Fuchse a Adély Jeřábkové upraven také interiér domu, což zahrnovalo přidání luxusních mramorových koupelen k jednotlivým pokojům a vybavení společenských prostor neforemným soudobým nábytkem. Některé místnosti byly zaplněny dalším původně zámeckým mobiliářem, které ještě zdůraznil těžkopádnou přebujelost vnitřního zařízení. Po roce 1989 získala vilu firma Fair Travel Brno a využívala ji k obchodním jednáním, případně ji pronajímala pro různé společenské akce. V současné době vilu spravuje Národní památkový ústav.

Pavla Poznarová

Exteriér:

Interiér:

Každý z nás je nenapodobitelným svébytným originálem, který si zaslouží jen to nejlepší. Dvojnásob to platí o koupelně, která je pro mnohé nejen místem očisty, ale také načerpání nových sil a inspirace.  

Pro ty, kteří hledají naprosto unikátní a exkluzivní koupelnu je určena moderní výjimečná koupelnová série s názvem CONO. Ta je k vidění ve zlínském koupelnovém a interiérovém studiu Elements, které je situováno v jedné z rekonstruovaných budov bývalých Baťových závodů. Série CONO ztělesňuje novou rovnováhu mezi minimalismem a poezií. I tak ji prezentuje její italský výrobce. Zajímavostí této série je materiál, ze kterého je vyrobena. Jedná se o 100% recyklovatelný, opravitelný, neporézní Cristalplant®. Jeho sametový povrch je velmi příjemný na dotek. Tato série svým nekonvenčním vzhledem bezesporu osloví i ty nejnáročnější zákazníky. Designovým bonbónkem série je volně stojící umyvadlo, které skvěle doplňuje baterie upevněná u stropu. Celý set dotváří kulatý stolek, který je použitelný nejen k vaně, ale kdekoliv v prostoru interiéru koupelny.

Koupelnová série CONO boří dosavadní konvence v designu koupelen a vydává se směle vstříc pojetí hygieny budoucnosti.

Ivo Románek 

Galerie:

Moderní, úsporný a trendy. Takový dům si ve svých představách vysnili Denisa a Michal ještě v době, kdy ještě bydleli v běžném panelákovém bytě.

Den se sešel se dnem a plánování rodiny urychlilo i realizaci nového domu na okraji Prahy. Jak nám při naší návštěvě sdělila Denisa i Michal, od samotného počátku úvah o výstavbě rodinného domu využili rad a zkušeností odborníků, kteří se pohybují ve výstavbě dlouhá léta.

Paní Denisa k tomu poznamenává: „Velký důraz jsme kladli na pěkný a moderní vzhled domu. V tomto nám velmi pomohla naše paní architektka, paní Naďa Richterová. Moc se nám líbila trendy antracitová šedá barva. Tu kombinuje fasáda domu, kdy větší objekt je „oděn“ do klasické bílé a menší z objektů je „laděn“ právě do antracitového odstínu. Přiznám se, že jsem se obávala toho, zda-li se nám podaří k antracitové fasádě domu sehnat i okna shodné barvy. Navíc jsem měla požadavek, že směrem do exteriéru má být rám okna šedý a při pohledu na okno z interiéru bílý.

K mé radosti mi náš dodavatel oken sdělil, že z vysoce stabilních okenních profilů REHAU GENEO nám může vyrobit nejen okna v požadovaném barevném provedení, ale dokonce i vstupní dveře do domu a menšího provozního objektu. Musím říci, že mi tím spadl kámen ze srdce. Nyní jsem moc spokojená, když vidím, jak je hotový dům výborně barevně sladěný a vyvážený. Šedá barva oken se výborně hodí jak k černé střeše, tak i čistě bílé fasádě.

My již jen dodáváme, že linka barev antracitově šedé a bílé se vine decentně i v interiéru domu. Slušivou šedou je opatřeno komínové těleso krbu, bílá je ostatní výmalba pokojů. Šedou a bílou kombinuje zdařile také kuchyňská linka, kdy v bílém lesku jsou provedeny spodní i horní skříňky kuchyně, naopak pracovní deska i prostor mezi skříňkami jsou opět laděny do trendy antracitového odstínu.

Dnes již okna ze systému Geneo  bezchybně slouží svému účelu. Přes francouzské okno se do obývacího pokoje opírá polední sluníčko. Pan Michal neodolá, vaří si kávu, odsouvá křídlo okna a spokojeně usedá pod zeleným deštníkem na provizorní terásce před domem. Říká: „Už jsem to doma nemohl vydržet. Těšíme se, až tady vše dokončíme a díky volnému přístupu z obývacího pokoje si zahradu užijeme plnými doušky. Jednoduše paráda!“

Ivo Románek

Galerie:

Snahou bylo co nejvíce zachovat původní stav, kompozici objektů, celkovou venkovskou atmosféru a hmotu jednotlivých domů se sedlovými střechami zapadajícími do okolní zástavby a krajiny.

Ze stodoly jsou zachovány obvodové konstrukce, krov je rozebrán a snesen. Dům je propojen se zahradou vysokými „zámeckými“ francouzskými okny, které se propisují až do místností podkroví.

Přízemí je jeden velký otevřený prostor s vloženými kachlovými kamny. Vynecháním části stropu mezi podkrovím a přízemím se otvírá pohled na bývalý masivní krov domu. Vysoká okna, kamenná fasáda, drobné zahradní stavby na velkém přilehlém pozemku u potoka s lesem, také pergola, kamenné zídky a dřevěné terasy.

Život v přírodě…

autorský tým : David Kraus, Klára Čápová
klient: soukromý
typologie: rodinné domy
lokalita: Česká republika, Kozovazy
podlažní plocha: 385,00 m²
náklady: 5 milionů Kč
realizace: 2005

Galerie: