Ing. Arch. Jaroslav Ševčík spojil s profesí architekta celý svůj dosavadní život.

Postupně vystudoval gymnázium J.A. Komenského v Uh. Brodě, a následně Vysoké učení Technické Fakultu architektury v Brně. Ocenění odborné veřejnosti získala již jeho diplomová práce na téma: Pasivní využití sluneční energie v bydlení. Ta získala cenu Jiřího Krohy. Vedoucí diplomové práce byla paní Doc. Ing. Arch. Dagmar Glosová, CSc.

Po ukončení vysoké školy krátce působil ve Stavoprojektu Olomouc.  Od roku 1991 nastoupil do projektové společnosti  Centroprojekt Zlín. Krátce na to, od roku 1991, byl součástí Ateliéru 91, kde strávil dva roky. V průběhu roku 1993 založil architektonický ateliér Arch Z Studio, který vede dodnes.

První zajímavou prací, na níž se Ing. Arch. Ševčík podílel na půdě společnosti Centroprojekt, byla projektová dokumentace pro realizaci závodu koželužen do Dhaki v Bangladéši. V té době pracoval pro klienty ZDA Partyzánské, JAS Bardejov, Botana Skuteč. Zde také s šéfem  ateliéru panem Arch. Ing. Přikrylem spolupracoval na projektech některých objektů v areálu tehdejšího n.p. Svit Gottwaldov.

Po roce 1993 navázal poměrně úzkou spolupráci s projektovou organizací Centroprojekt Group a.s., převážně s divizí Bazény a Aquaparky. Kromě toho spolupracoval významně i se společností VaK Zlín a později Severomoravská vodárenská Olomouc v oblasti interiérových a administrativních provozů.

Koncem 90 let započal úzkou spolupráci s firmou HP Tronic Zlín. Mimo to pracoval a i v současné době pracuje pro města Zlín, Hradec Králové, Ždár nad Sázavou, Ostrava – Jih, Vrchlabí, Hranice na Moravě, Kravaře a další.

V současné době se svou činností podílí na připravované Rekonstrukci obchodního domu ve Zlíně, návrzích rekonstrukcí staveb ve Velkých Karlovicích pro HP Tronic, rozpracován má projekt krytého bazénu ve Vrchlabí a rekonstrukci Balneoprovozu  Priessnitzových Lázní v Jeseníku.

Dále pracuje na projektu multifunkčního areálu v Zubří.

Ateliér se orientuje na tvorbu  architektonicko -  dispozičních řešení od návrhu až po interiér. Na prováděcích dokumentacích spolupracuje s projekčními společnostmi Centroprojekt Group a.s.,  Prost 2000 Zlín nebo ExBau Zlín. V rámci realizace studio vykonává architektonický dohled.

Krédem architektonického studia Arch Z je : „Méně někdy znamená více“. Arch. Ševčík k tomu dodává:  To je hlavní důvod, proč kladu důraz na funkci a prostorové uspořádání. Mým cílem není stavby předimenzovávat. Naopak. Snažím se o maximální využití prostoru objektu. Kladu důraz na jednoduchost.  Mám rád spíše kubické, geometrické a přímé tvary. Preferuji pragmatismus racionalitu a řád. K tomuto poznání mě dovedla dlouholetá praxe a zkušenost.

Zajímavé stavby:
Relaxační centrum a Aquapark - Ždár nad Sázavou – Oceněno stavba kraje vysočina 2102
Koupaliště Flošna Hradec Králové – Stavba roku v ČR roku
Wellnes centrum hotelu Horal ve Velkých Karlovicích - Čestné uznání v soutěži Stavba roku 2011 ve Zlínském kraji

„Nejhezčí barák v Zoo je ten, který není vidět“ – pregnantní a jednoduché motto, které však v sobě skrývá mnohé nesnáze, obzvláště je-li předmětem soutěže rekonstrukce stávajícího objektu na pavilon Amazonie.

Hlavním cílem při tvorbě návrhu bylo nezastřešovat stávající a nové objekty, ale vytvářet „střešní krajinu“ ve formě zvlněných zelených „boulí a kopců“ jako v Amazonii. Kopců, které budou v severní části navazovat na výškovou úroveň stávající komunikace a přilehlé zeleně, a v jižní části s velikým výškovým rozdílem budou důstojnou formou ukončeny.

Nejpodstatnější pro dosažení již zmíněné zelené střešní krajiny bylo navrhnout architektonicky zajímavou a zároveň ekonomicky efektivní konstrukci, kterou by bylo možno aplikovat jak na rekonstruovanou sekci B a C - při využití stávající nosné konstrukce - tak na novostavbu sekce C. Cílem tedy není přestřešit celý prostor jednou „superkonstrukcí“ a vytvořit tak v Zoo letištní halu nebo plavecký bazén, ale navrhnout tvar konstrukce, který bude vhodným způsobem rozčleňovat stavbu a bude silný a dynamický nejen z vnějšího pohledu, ale také z vnitřní expozice.

Jedna z mála konstrukcí, která komplexně splňuje požadavek na dynamičnost, vysokou statickou únosnost za použití subtilní nosné konstrukce a z toho plynoucí nižší investiční náklady, je rotační hyperboloid. Jedná se o léty prověřenou konstrukci, která skýtá nekonečně mnoho tvarových variant, ale vždy s jasně definovatelnou a až „primitivně“ jednoduchou formou sestrojení. Pomocí hyperboloidu se dá zkonstruovat téměř jakýkoliv zelený „kopec“ a jeho vršek v libovolném místě „seříznout“ a orientovat ke slunci či proti slunci. Tím se dá efektivně koncipovat množství slunečního záření ve vnitřních prostorech. Rotační hyperboloid je tvořen přímkovou plochou, což znamená, že se při jeho sestrojení nemusí používat ohýbaná výztuž do železobetonu, což při zastřešování velkých rozponů vede k nemalé úspoře investičních nákladů. Seříznutá část je zastřešená lehkou prověšenou konstrukcí s EFTE fólií umožňující propustnost UV-A a UV-B složek slunečního záření.

Díky tvarové členitosti střešní krajiny je dosaženo podstatného efektu – hmotové členění pavilónu se mění v závislosti na poloze pozorovatele a překryvu jednotlivých kopců.  Zároveň tato forma vyzařuje jistou dávku tajemna, co se vlastně skrývá uvnitř.

Hyperbolický tvar konstrukce je dynamický a impozantní, i z vnitřních pohledů. Na vnitřní části konstrukce je pomocí trnů uchycena popínavá i trsovitá zeleň, keře, umělá skála, mech a další zeleň a povrchy dle povahy jednotlivé expozice. Nalézá-li se návštěvník pod konstrukcí, má dojem jako v pralese – že jej obklopuje všudypřítomná zeleň nejen ze spodu a boku, ale zároveň jej obklopuje ze shora. Vnitřní tvar podporuje rovnoměrné „rozlévání“ světla po celém vnitřku expozice. Na vrchu je zeleň proložena prosklenými „průstřely,“ kterými pronikají nepravidelně paprsky světla a pocit přítomnosti v přírodě pod korunami stromů ještě umocňují.  Výše uvedené aspekty umožňují na rozdíl od tradičního řešení – vodorovná stěna a zastřešující horizontální nebo vypouklá konstrukce - neomezenou škálu řešení expozic přechodu z podlahy přes stěnu do nakloněné ozeleněné plochy deroucí se k „nebi“ vysoko nad polohou návštěvníka.

Vnitřní prostředí pavilonu i riziko záplav klade na obvodové konstrukce vysoké požadavky. Proto bylo zvoleno řešení využívající principu tzv. „obrácené střechy“. Tento systém umožňuje vyhnout se kondenzaci v souvrství i při zachování vodotěsnosti. Železobetonová nosná schránka dává vnitřnímu prostoru budovy velkou tepelnou stabilitu, čímž se šetří na technologiích prostředí.

Technologicky je pavilon řešen s přihlédnutím k šetrnému provozu a nízkým provozním nákladům.  Z pohledu energetické efektivnosti je dosaženo nízkoenergetického až pasivního standardu z pohledu potřeby energie na vytápění a větrání. Záměr však není cílit na pasivní standard za každou cenu. Myšleno je v první řadě na vnitřní mikroklima a komfort v jednotlivých pavilonech s ohledem na produkci odérů od jednotlivých zvířat. V důsledku navýšení násobnosti výměny vzduchu je celková měrná energetická náročnost z tohoto pohledu vyšší než u standardních rodinných či bytových domů. Koncepce samotná však z pohledu udržitelného rozvoje cíli nejen na spotřeby primárních energii na vytápění, větrání či chlazení prostor, ale také se zaměřuje na vodní hospodářství, šetrné materiály aj. Z pohledu vytápění budou v maximální míře navrženy alternativní zdroje energie. Obnovitelné zdroje energie budou využity k přípravě teplé vody pro provoz akvária či bazénů. Z pohledu minimalizace tzv. tepelného ostrova (heat island effect) a minimalizace přehřívání vnitřní prostor v letních měsících bude navržena extenzivní zelená střecha.

Projekt:                ZOO Praha - Pavilon Amazonie
Funkce:               Občanská vybavenost
Lokalita:               Praha
Klient:                  Zoologická zahrada hl. m. Prahy
Datum:                 2012
Info:                     soutěž, 1.místo

Vizualizace:

Při hledání architektonické formy jsme stáli před úkolem, aby jednoduchá a neokázalá stavba, odpovídající svému poslání, působila přiměřeně v sousedství administrativních budov zcela jiného měřítka. I do té doby v areálu nejmenší budova wellness klubu Brumlovka je stavbou mnohem větší. Jako prostředek pro vyrovnání se s měřítkem okolních staveb jsme nalezli velkorysý formát jediného "okna" do pronaos, exteriérového krytého prostoru před vstupem. Jeho horizontální proporce je přímo odvozena z elementárního hranolu celého objektu, obdobně horizontálního. Okno je hlavním motivem severní fasády i celého domu, postavy lidí za ním procházející nebo postávající jsou od městského ruchu částečně kryty za žaluzií z bambusových keřů.

Srdcem budovy je sál - v tom se odehrává základní život církve - bohoslužby, křty a další obřady. Sál je otevřen i jiným aktivitám - koncertům, přednáškám apod. Do jeho prostoru je vložen balkon, přístupný z prvního patra foyeru. Sál modlitebny potřebuje při určitých programech i rozdílné množství denního světla, to poskytuje střešní trojúhelníkový světlík a velké okno v čele.

Další náplní domu jsou aktivity a kurzy pro veřejnost. Ty probíhají v klubovnách navržených okolo dvoupodlažního foyeru před sálem. Samostatnou část domu tvoří mateřská školka v obou podlažích objektu a byt kazatele.

Základní bílá barva stavby přechází v pronaos do dlažby ze světlého travertinu, která pokračuje dál do interieru foyeru. Světle tonované barvy pak prochází až do modlitebny, jsou zde neseny podlahou, akustickými obklady a nábytkem ze světleného buku.

Autor: Aulík Fišer architekti: Jan Aulík, Tadeáš Matoušek 
Spolupráce stavební část: M3M - Michal Pokorný, Martin Kovařík, Petr Franze
Adresa: Za Brumlovkou, Michle, Praha
Investor: Maranatha o.s.
Projekt: 2006-07
Realizace: 2007-09
Zastavěná plocha: 1210 m²
Obestavěný prostor: 9400 m³

Galerie:

Projekt:

SPŠ stavební Josefa Gočára Praha 1989–1993
FA ČVUT Praha 1993–2001
autorizace ČKA 03 279 Praha 2005
pracuji ve Free architects od 2007
můj styl je Wabi Sabi

Počátky
Byly těžké, protože jsme se rozhodli rozjet vlastní firmu bez cizí investice. Také nám chyběly takové ty cenné rodinné kontakty. Chvílemi to bylo hodně divoké. Mluvím o době na konci milénia. Konkrétně o roce 1997, kdy jsem potkal životní i profesní partnerku Karolínu Reslerovou. Vydali jsme se tak na společné dobrodružství architekturou i životem.

Současnost
Nesmírně si ji užívám. Podařilo se nám společně překonat všechny překážky minulosti. Mnoho lidí z mojí generace to nezvládlo. Nyní máme hodně tvůrčí svobody, vyvážený tým, dostatek prostředků a soustředíme se na to, aby nás poznalo co nejvíce nových lidí. Chtěl bych vtisknout našemu oboru určité hodnoty a postupy, kterým věřím, a zároveň tím vzbudit zájem u širší veřejnosti.

Budoucnost
Snažím se ji tvořit denně formou určité vize. Není lehké ji předat dalším lidem v ateliéru. Někdy narážím i tam, kde bych to nečekal. Obecně si myslím, že budeme mít větší vliv na dění kolem nás, a tudíž i větší odpovědnost. Možná budeme měnit formu, ale budeme to stále my.

Novou Brumlovku jsme navrhli uprostřed administrativních budov BB Centra, na místě původní sportovní haly ze 70.let, která dožívala už pro převážně nesportovní aktivity. V nové budově welnes centra jsou ve dvou podlažích věnovaných sportu 3 univerzální sály pro různá cvičení a kurzy., fitness, 25m plavecký bazén se saunami a masážemi. Pultová střecha ve velmi mírném sklonu ukrývá před pohledy z vyšších administrativních budov zapuštěnou pobytovou terasu, navazující na aqua zónu o patro níž. V přízemí domu pod sportovním centrem jsou pak z obchodní pasáže přístupné dvě restaurace, pošta, drobné obchody se sportovními potřebami a bar.

Koncept domu byl utvářen tak, aby geometrický tvar vyrovnával menší objem, kterou oproti okolním administrativním budovám má a nepůsobil vůči nim v jakoby menším měřítku, výrazně jiná architektonická forma je podložena zcela jinou funkci. Obvodový plášť je kromě prosklených ploch orientovaných převážně na sever do ulice Vyskočilovy tvořen trapezovým perforovaným plechem. Ten má  lomenou barvu proměnlivě reagující na různé denní světlo.

Ve druhém patře Brumlovky končí také nová lávka přes Vyskočilovu ulici. Dům je tak snadno dostupný i ze severní části areálu BB centra na druhé straně Vyskočilovy ulice, vnitřní eskalátor v pasáži tak slouží i pro ní.

Centrum volného času Nová Brumlovka

Adresa: Vyskočilova ul, Praha 4 – Michle
Klient:  CVČ Nová Brumlovka a.s., developer Passerinvest Group
Autoři: Jan Aulík, Jakub Fišer, Tadeáš Matoušek, Veronika Müllerová / AULÍK FIŠER ARCHITEKTI
Spolupráce: Petr Vacek, Adéla Středová, Monika Čížková, Jan Kučera
Spolupráce na stavební části, koordinace spec.profesí: H projekt s.r.o. – Petr Hruschka
Statické řešení: PPP, s.r.o. – Milan Mužík, Milan Nikš
Generální dodavatel: Metrostav, a.s. – divize 8
Projekt ant GD: Metroprojekt a.s.
Kapacity: restaurace 725 m2, obchodní plochy 790 m2, wellness centrum 3650m2, z toho bazén a termální zóna 950m2,  189 parkovacích stání v podz.parkingu
Návrh: 2002
Realizace: 2007

Galerie:

Projekt:

Rodinný dům v Unhošti nabízí energeticky úsporné a komfortní bydlení. Jednopodlažní bezbariérové řešení bylo vstupním požadavkem investora. Jednoduchý kvádrovitý objem domu je zvýrazněn zapuštěnou terasou na jižní straně. Tento prvek nejenže nabízí kryté posezení v zahradě, ale současně zvyšuje tepelnou pohodu za teplých letních měsíců. V zimních měsících pak mají obytné místnosti díky své jižní orientaci pozitivní tepelné zisky. Ze všech obytných místností je přímý přístup na zahradu přes francouzská okna. 

Stěny a strop z přiznaného pohledového betonu a betonových tvárnic v interiéru nabízí skvělé neutrální pozadí pro sytě žlutý vestavný nábytek a kuchyňský kout. Venkovní plášť tvoří na černo mořený dřevěný obklad.

Místo:                          Unhošť
Architekt:                     Stempel & Tesar architekti – Ján Stempel, Jan Jakub Tesař
Klient:                          soukromá osoba
Projekt  a výstavba:      2011-2014
Pozemek:                     789 m²
Zastavěná plocha:         230 m²
Užitná plocha:               170 m²
Foto:                            FOTES

Galerie:

Projekt:

Architekt a vysokoškolský pedagog na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Vzdělání a odborná kvalifikace
1978-1983         Fakulta architektury Technické Univerzity v Budapešti - absolvent
1983-1991         ateliér SIAL v Liberci - architekt
1991-2004         architektonická kancelář A.D.N.S. v Praze - spolumajitel
2004-2008         samostatná architektonická kancelář
2006-                 FA ČVUT - Vedoucí ateliéru Stempel & Beneš
2006-2008         FA ČVUT - proděkan pro výstavbu
2008-                 architektonická kancelář Stempel & Tesař - spolumajitel
2012-                 FA ČVUT - vedoucí Ústavu navrhování I

Publikační činnost
1982     SIAL (editor) Bercsény 28-30, Budapest
2006     Česká architektura 2004-2005 (autor výběru staveb) Prostor
2006     České bydlení – Domy, 77 rodinných domů , (kolektiv autorů) Prostor
2009     Architecture V4 1990-2008 (editor) Kant
2012     99 DOMŮ (autor)  Kant
2014     CZECH HOUSES (spoluautor ) Kant
2014     Ján Stempel  (autor)  Kant
2016     SKICI-SKETCHES (spoluautor ) Kant

Osmipodlažní budova reaguje na své okolí svou architektonickou strukturou, svými povrchy i svými detaily.

Protože se stavba nachází v záplavové zóně, má kvůli stoleté vodě zvýšené přízemí. To je určeno komerčnímu využití, horní patra tvoří byty ve standartních velikostech od 1+kk po 3+kk. Každý byt má nějakou zajímavou přednost, která by měla zpříjemnit bydlení v tomto objektu. V suterénu jsou pak společné garáže a technické zázemí.

Architektonický návrh je výsledkem jednoduchého formálního experimentu, v němž se tematicky navazuje na horizontálně členěné fasády a historické články sousedních domů. „Tento princip je i vepsán do hloubi povrchu domu pomocí teras a balkonů. Nárožní věž je změkčena oblými rohy a napovídá budoucímu propojení ulic Václavské a Křídlovické. Dům pak bude tvořit nároží, což je důležitý kontext pro pochopení formy domu,“ říká Ing. Arch. Zdeněk Fránek ke svému projektu.

Bytový dům Brno
studie 2010
projekt 2011
realizace 2014-2015

Galerie:

Vizualizace:

Cílem bylo přetvořit území, které se stane živým prostorem, mezi „starým“ Zlínem a „novým“ Zlínem a stane se výrazovým prolnutím těchto částí města. Architektonické řešení Zásadní proměnou prošla ulice Školní, která je nyní kultivovanou, frekventovanou pěší komunikací. Stávající pěší trasy v parku nahradily geometrické chodníky, centrální eliptická komunikace vymezuje vnitřní intenzivně udržovanou plochu parku.

Na východě navazuje na vlastní park formální prostor, který se stal rozšířenou součástí promenády ulice Školní, je osázen květinami, doplněn dřevěnými platy pro posezení u kaváren, na jihu je vymezen nástupním „portálem“ lehké prodloužené markýzy provozního objektu, na severu je jeho součástí objekt bývalé knihovny s přístavbou kavárny a fontánou v předprostoru knihovny. Ve výseči elipsy je umístěno dětské hřiště.

Od ulice Štefánikovy je hřiště chráněno horizontálním objektem „sala terrena“. Ve vnitřním prostoru parku stojí nedotčeně hrob a památník obětem 2. světové války, v těžišti je umístěn altán. Parkem prochází vlnící se pěšina, symbolicky spojující starý a nový Zlín. Řešení je střízlivé, bez zbytečných příkras. Stavby v parku jsou výrazově silné a moderní, a zároveň opakují staré klasické formy. Jejich poloha je určena klasickými principy. Dekorativně působí stávající a nové rostliny, umístěné vyváženě a promyšleně. Vše je přívětivé, neokázalé a účelné.

Spolupráce Ing. arch. Pavel Mudřík.

Ocenění:
Stavba roku Zlínského kraje 2015
Park roku 2015
Park publikován v ročence architektury 2014 -2015

Galegie:

Praktikující autorizovaný krajinářský architekt, absolvent Mendelovy university dříve Vysoké školy zemědělské v Lednici na Moravě, 30 let praxe v oblasti zahradnické výroby, realizací zahradnických úprav a úprav veřejných prostranství, rekonstrukcí historických zahrad a městských parků, správy městské zeleně. Od roku 1993 samostatná projekční činnost nebo společně s kolektivem dalších architektů především s Ing. Zdenkem Sendlerem. Od roku 1994 autorizovaný architekt pro zahradní a krajinářskou tvorbu později pro krajinářskou architekturu.  Externista na fakultě krajinářské architektury v Lednici na Moravě. 2009 - 2011 předseda redakční rady odborného časopisu Zahrada – park- krajina.

Některé nejvýznamnější realizace: 

Park Boženy Němcové v Karviné                          
studie, projekt pro SP, projekt pro realizaci 1997-2010, spolupráce s arch. kanceláří Květ Brno, čestné uznání Grand Prix OA 2000
(postupná rekonstrukce historického parku 35 ha uprostřed historické části města)

Rekonstrukce dolní části Petřínských sadů v Praze
1997 - (část jiřinkový sad)

Klášterní zahrady v Litomyšli
studie, projekt pro SP, realizaci (1999 – 2000), spolupráce s arch. kanceláří Květ Brno, čestné uznání Grand Prix OA 2001 

Bubeníkovy sady v Pardubicích
studie, projekt pro SP, realizaci, 1999 – 2000 
(rekonstrukce městského parku)

Denisovy sady v Brně
studie, projekt pro SP 2001, realizační projekt 2003, 1999-2011, spolupráce s arch. kanceláří Atelier Brno, Cena Grand Prix OA 2004

Obnova parku na Slovanském náměstí v Brně
studie, kompletní projekt 2005, v Brně, spolupráce s arch. kanceláří Květ
(rekonstrukce významného městského parku v Králově Poli))

Centrální park Dolní Břežany
2004 – 2010
(novostavba  parku uprostřed nového centra)

Rekonstrukce zámeckého parku v Jičíně
2010, spolupráce s arch. kanceláří Květ
(rekonstrukce historického parku uprostřed města)

Rekonstrukce Roztylského náměstí na Spořilově v Praze
2013-2015
(rekonstrukce významného městského parku)

Rekonstrukce parku Komenského ve Zlíně
2014-15, spolupráce Ing. arch. Pavel Mudřík
Stavba roku Zlínského kraje 2015

Park roku 2015
Park publikován v ročence architektury 2014 -2015